Dobývání měsíce
Dobývání Měsíce byla vlastně taková soutěž mezi USA a Sovětským Svazem, kdo dokáže víc. Zpočátku v tomto závodě vedl Sovětský Svaz. I když Luna 1, první sovětská sonda, která se dostala do blízkosti Měsíce, selhala ve svém původním cíli (přistát na Měsíci), stále to byl úspěch, protože alespoň překonal únikovou rychlost Země. Luna 2 (1959) jako první sonda úspěšně narazila na povrch Měsíce. Luna 3 (1959) byla první sondou, která vyfotila odvrácenou stranu Měsíce. Poprvé se jim podařilo hladce přistát na povrch až v roce 1966 se sondou Luna 9. Sonda Luna 10 jako první dosáhla oběžné dráhy Měsíce
Američanům se povedlo alespoň narazit na povrch Měsíce až v červenci roku 1964, a to pomocí sondy Ranger 7. O 2 roky později se jim podařilo také hladce přistát na povrch Měsíce se sondou Surveyor 1. Netrvalo dlouho od úspěchu Luna 10, a Američané taky se svou sondou Lunar Orbiter 1 dosáhli oběžné dráhy Měsíce, za účelem prozkoumat vhodná přistávací místa pro lodě programu Apollo.
Mezi tyto úspěšné mise ale byly i neúspěšné mise, které buď selhaly už při startu (např. první tři pokusy o misi Luna 1), nebo nesplnily svůj původní cíl. A vesmír jak víme je velmi nebezpečný prostor, takže vše může náhle selhat a nikdo nemůže "skočit na sondu" a opravit ji.
Program Apollo
Tento již dnes legendární program byl program Spojených států s cílem dostat člověka na povrch Měsíce. Udělal je vítězem samotného "vesmírného závodu". Stál celkem na tehdejší dobu 28 mld. dolarů (s ohledem na dnešní inflaci by stál zhruba přes 300 mld. dolarů a tato cena se pořád zvyšuje). V ní byl také výrazně použit suchý zip, který je často špatně vnímán jako vynález NASA. Bohužel první mise Apollo 1 (1967) dopadla tragicky, když došlo k požáru na palubě lodi. Tato tragédie si odnesla tři životy. Naštěstí to byla jediná mise, pří níž došlo ke ztrátě lidských životů. Další mise nesla až čtvrté číslo v pořadí (Apollo 4). Byl to první let s legendární raketou Saturn V. Apollo 7 (1968) byl první let na nízkou orbitu s posádkou. Hned Apollo 8 byl první let s posádkou na oběžnou dráhu Měsíce (bez přistání) a zpět. Po všech misích potom přijde mise, která rozhodne, kdo tento vesmírný závod vyhraje. Apollo 11 je ta mise, která jako první přistane na povrch Měsíce. Posádku Apollo 11 tvoří Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Colllins, z něhož první dva zmínění zanechali na povrchu Měsíce svoji stopu. 20. července 1969 lunární modul Orel (Eagle) úspěšně přistál na povrch Měsíce.
-Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo. - Neil Armstrong.
Sovětský svaz také chtěl přistát na Měsíc s posádkou a měli také připravenou raketu (N1), která je tam dostane. Jediné, co se ale několikrát osvědčilo, je únikový systém rakety. Ani jeden pokus se nepovedl, naštěstí bez ztráty na lidských životech.
Od 70. let se mise na Měsíc zaměřily více na výzkum. Mezi velmi slavné mise v těchto letech patří Apollo 13 (1970), který se proslavil svým neúspěchem. Během letu na Měsíc explodoval jeden z kyslíkových nádrží, což ohrozilo posádku na životě. Ozvala se již dnes legendární hláška: "Houstne, máme problém!". I přes velké ohrožení posádky uprostřed vesmíru cestou na Měsíc se posádku podařilo zachránit. Ve stejném roce také přistál první rover na cizím tělese, patřící Sovětskému svazu. Lunochod, jak se jmenoval, ujel zhruba 10 km a pořídil přes 20 000 snímků.
V 80. letech, nebyly žádné mise. V 90. letech se Japoncům poprvé povedlo dostat svou sondu "Hiten" na Měsíc (bez hladkého přistání). Ve stejné době se USA zajímalo o možném ledu na Měsíci. Mise Lunar Prospector (1998) objevila ale nejen vodík vázaný na místní regolit, možná vodní led, ale dokonce i možné magnetické pole a želzené jádro. V prvním desetiletí 21. století se na Měsíc podívala jak, evropská, činská, tak i indická sonda. V
